Co a kdy je na Velikonoce zelený čtvrtek? Zvyky a tradice

Zelený čtvrtek předznamenává příchod samotných Velikonoc. Letos připadá na 14. dubna.

Jaké zvyky se v tento den dodržují a proč utichají zvony?

Co byste měli jíst a jaký novodobý zvyk se se Zeleným čtvrtkem pojí?

Den připomínající Ježíšovu poslední večeři je plný křesťanských i světských tradic.

Co znamená Zelený čtvrtek

V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek posledním čtvrtkem před Velikonocemi a zároveň součástí Svatého týdne a Velikonočního tridua.

Co je Velikonoční triduum? Jedná se o tři nejdůležitější dny Velikonoc, kdy byl ježíš umučen, pohřben a poté vzkříšen.

Zelený čtvrtek letos připadá na 9. dubna a triduum tak trvá od 9. do 12. dubna (od večera do večera).

A proč se říká Zelený čtvrtek? Podle všeho nemá zelená barva nic připomínat, jedná se spíše o zkomolení původního německého názvu “Greindonnerstag”, což znamenalo “lkavý, plačtivý čtvrtek”.

Z Greindonnerstag se stal Gründonnerstag (grün znamená německy zelený) a tak pravděpodobně vznikl Zelený čtvrtek.

Datum

Historie

Podle historických pramenů byl Zelený čtvrtek velice významným dnem. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma a Jidášově zradě o Škaredé středě se v tento den staly hned dvě důležité události.

Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Jednalo se o takzvanou eucharistii, což je poděkování Bohu. Kristus chtěl při této příležitosti shrnout svůj dosavadní život a vyzval své učedníky, aby pokračovali v jeho stopách a pořádali mše.

Při večeři Ježíš posvětil víno a chléb a řekl, že chléb je jeho tělo a víno jeho krev. Pohár vína společně s chlebem pak podal svým učedníkům. Těm také při poslední večeři umyl nohy.

Tuto událost dodnes připomíná slavný obraz Leonarda da Vinciho Poslední večeře, který je opředen mnoha legendami.

Druhou událostí Zeleného čtvrtka bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě.

Křesťanské zvyky

Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích. Při dopoledních obřadech se v katedrálách setkávají biskupové a obnovují své sliby. Poté se světí oleje (křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání).

Kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy také svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.

Světské zvyky a tradice

Tak, jako Ježíš umyl nohy svým učedníkům, tak se lidé na Zelený čtvrtek v minulosti omývali ranní rosou. Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě a seje se len a hrách.

Jaké se podává hlavní jídlo na Zelený čtvrtek? Hlavně zelené. Oblíbené jsou zelené jarní byliny, například kopřivy, špenát, pažitka a podobně. Z kopřiv se na Zelený čtvrtek peče velikonoční nádivka. Vaří se také zelené polévky. Recepty na Zelený čtvrtek se tak točí hlavně kolem bylinkových pokrmů, jelikož bylinky mají přinést člověku zdraví po celý rok.

Tím ale světské zvyky nekončí. Tradice se v minulosti lišily v různých regionech, někde například bylo zvykem, že se po vsi honil chlapec převlečený za Jidáše a ostatní děti na něj pokřikovaly a rámusily mu kolem hlavy řehtačkami.

V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky přecházejí do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě.

Do dnešních dní se dochovalo hlavně pečení velikonoční nádivky, ale naopak přibyl jeden novodobější zvyk. Zelené pivo. Mnoho hospod a restaurací po České republice zeleně zbarvené pivo v tento den nabízí.

Půjdete na něj také? Pochlubte se v komentářích.