Záhadný Velikonoční ostrov: Zajímavosti, legendy a fakta

Velikonoční ostrov je proslulý mnoha legendami. 

Víte, kde se zachází a jaká byla jeho historie?

A jaký mají význam mohutné sochy?

Podívejte se, čím tento ostrov uprostřed ničeho oplývá a proč jej s Velikonocemi spojujeme.

Informace a zajímavosti o Velikonočním ostrově

Velikonoční ostrov, v původním jazyce nazývaném jako Rapa Nui, v překladu Velká země, je ostrovem na východu Polynésie. Nachází se jižně od Tichého oceánu a je spravován Chile.

Tento ostrov je sice osídlený, na 163 m2 se nachází celkem 6148 obyvatel, ale patří k druhému nejodlehlejšímu ostrovu, který je obýván. Nejbližším sousedem je ostrov Pitcaim, který je vzdálený 2075 km.

Tvarem připomíná trojúhelník, na délku má pouhých 24 km a nejvyšším vrcholem je sopka  Maunga Terevaka o nadmořské výšce 507 m. n. m. Zajímavé je, že na celém ostrově nenaleznete ani jeden vodní tok, k nalezení jsou pouze tři kráterová jezera.

Tvar trojúhelníku je přisuzován vulkanické aktivitě, která zde v minulosti byla. Nyní se na ostrově nachází tři sopky s více sopečnými kužely, které jsou neaktivní. 

V plenéru ostrova je k nalezení mnoho jeskyní, které byly vytvořeny sopečnými lávovými toky.

V jeho blízkosti jsou i další ostrovy, které však nejsou osídlené. 

Co se týče klimatického pásma, spadá do subtropického. Výrazné teplotní výkyvy zde nenalezneme. Nejchladněji je v létě, nejtepleji naopak v zimě. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 23 °C. Nejvíce zde prší od dubna do května.

Velikonoční ostrov připomíná tvar trojúhelníku.
esa.int
Pohled na Velikonoční ostrov.
nationalgeographic.com

Legendy a záhady Velikonočního ostrova

Žádný z ostrovů na zemi není proslulý tolika legendami jako právě Velikonoční ostrov. Jednou z ústních legend je vyprávění o prvních osadnících, kteří přistáli na pláži Anakena. V čele s Hotu Matu’ou bylo přivezeno 300 nebo 400 osadníků na dvou kánoích.

Tito obyvatelé pak pojmenovali ostrov jako Rapa Nui (Velká země) a říkali mu i Te Pito o Te Henua (Pupek světa). Obyvatelé také měli být údajně rozděleni do deseti klanů a 16 osad.

Misionáři roku 1860 zaznamenali třídění obyvatelstva, v jehož čele byl ariki, náčelník, který měl na ostrově úplnou moc. Každý klan měl svého kněze zvaného inetao, bojovníky matatoa a služebníky a zemědělce zvané mata kio.

Tajemné sochy na Velikonočním ostrově

Tajemné sochy zvané moai mají údajně význam v hlídání ostrova nebo byly postaveny za účelem uctívání předků či měly zpodobňovat tehdejší vůdce, krále nebo bohy. V posledních letech však vědci luští tuto hádanku soch z kamene a sopečného popela s vizáží lidí, a myslí si, že by mohly ukazovat na skryté sladkovodní zdroje.

Podle legendy však vychází najevo, že místní obyvatelé byli rituální, měli své ceremoniální centrum (Ahu) a velkou část svého času věnovali obřadům. Plošiny Ahu patří k významným památkám Velikonočního ostrova, které jsou také svým způsobem záhadné.

Každou z celkem tří set plošin vlastnil jeden klan k obřadním, náboženským a pohřebním účelům. Na 125 plošinách měly být umístěny sochy moai. Bylo jich vztyčeno asi 300, některé jsou 3,5 metrů vysoké, jiné jsou i 12 metrů vysoké a váží až 90 tun.

Sochy na plošinách Ahu.
inverse.com
Sochy na Velikonočním ostrově.
theguardian.com
Sochy na ostrově Rapa Nui.
smithsonianmag.com

Ekologická krize a kanibalismus na Rapa Nui

Rituální život a stavění soch dospělo až ekologické krizi. V roce 1600 došlo údajně k úplnému zničení lesů ostrova obyvateli. Úrodná půda se v tomto důsledku začala sesouvat a objevila se četná eroze.

Také už nebylo z čeho stavět kánoe, aby se lidé mohli vydat na otevřené moře pro lov. Taktéž nebylo na čem vařit. Navíc se nedařilo udržet vodu ve studánkách a potocích. Žilo se v jeskyních a kamenných chýších, načež přišel krutý hladomor. Obyvatelé se mezi sebou začali pojídat.

Jako následek za jednání předků se pak sochy ničily. V roce 1722 se z katastrofy ostrov pomalu zotavoval. Pak se ale s příchodem bělochů na ostrov zavlekly neštovice. Někteří běloši se pak stali otrokáři domorodců pro práci v peruánských dolech.

Dnes je na ostrově přítomná pouze travnatá pláň a nežijí zde už žádní pozemní ptáci. 

Historie Velikonočního ostrova.
nationalgeographic.com

Objevení Velikonočního ostrova

 Prvním člověkem, který ostrov na přelomu 16. a 17. století zahlédl, byl mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira nebo bukanýr Edward Davis. 

Prvním z Evropanů, kdo na ostrov vkročil, byl nizozemský admirál Jacob Roggeveen, který jej náhodně objevil na Velikonoční neděli 5. dubna 1722, odtud je znám název Velikonoční ostrov. V té době zde žilo něco mezi 2000 a 3000 obyvateli. 

V roce 1770 do Rapa Nui připlula španělská expedice v čele s kapitánem Felipe González Ahedo a byla vyhlášena svrchovanost krále Karla III. Dalším, kdo prozkoumal končiny Velikonočního ostrova byl britský mořeplavec James Cook spolu s přírodovědcem Georgem Forsterem, který přivezl první vědecky podložené informace o ostrově. 

Francouzský mořeplavec Jean-François de La Pérouse objevil v roce 1786 obyvatelstvo zničené ekologickou katastrofou. V roce 1805 bylo americkou lodí na lov tuleňů, Nancy, z ostrova uneseno 10 mužů a 12 žen pro pomocnou práci na lodi.

V roce 1888 byla chilským kapitánem Policarpo Toro vyhlášena nad ostrovem svrchovanost Chile.

Rapa Nui se tedy stal chilskou kolonií a byl pronajat britské společnosti pro chov ovcí, což trvalo až do roku 1953. V roce 1935 byl Velikonoční ostrov prohlášen Chile jako národní park.

Teprve v 60. letech 20. století se stali obyvatelé právoplatnými občany Chile. Od roku 1967 se lze na ostrov dostat z Chile leteckým spojením. Nyní je Rapa Nui zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO.

V následujícím videu můžete vidět další zajímavé záběry Velikonočního ostrova:

Velikonoční ostrov je opravdu poutavým místem k návštěvě. 

Jde sice o takový delší výlet, ale rozhodně to stojí za inspiraci.

A kam vyrazíte o Velikonocích vy? Podívejte se na tipy na velikonoční výlety.

Také nezapomeňte na tradice a navštivte nejznámější velikonoční trhy u nás v České republice.

Stojí to také za to!

Nepřehlédněte naše užitečné recenze

Sdílejte svým přátelům:

Zuzka Pitříková

Zuzka Pitříková

Psaní článků je pro mne jednou z výzev. Pár z nich se totiž v mém životě ukrývá. Mám však radost, když se má kreativita projeví naplno, a mohu tak předat něco málo navíc. Na webu Ceskevelikonoce tvořím obsah tak, aby vás bavil.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.