Chcete zažít typické norské Velikonoce? Odjeďte na chatu a s sebou si přibalte detektivku a pomeranče! 

V norštině se Velikonoce nazývají Påske a pro Nory jsou poměrně velkou událostí.

Mnoho z nich si bere celý týden dovolenou.

Proč mnoho Norů před velikonočními svátky míří do knihkupectví?

Co je to Yatzy?

Jak chutná rakfisk?

Objevte společně s námi, jak se slaví Velikonoce v Norsku!

Jak je to v Norsku s velikonočními vajíčky?

Symboly Velikonoc v Norsku jsou především kuřátka a velikonoční vajíčka. Vejce jsou symbolem znovuzrození a kuřátka symbolem plodnosti. Kromě toho, že děti dostávají čokoládová vajíčka plněná marcipánem, Norové vajíčka také zdobí. Barví se nejen vajíčka vařená, ale rovněž vyfouknuté skořápky.

Kromě malých čokoládových vajíček je oblíbené rovněž rozdávání velkých papírových vajec plných sladkostí. Velmi oblíbenou čokoládovou pochoutkou je rovněž legendární tyčinka Kvikk Lunsj. Děti tradičně dostávají vajíčka na Bílou sobotu, nicméně v posledních letech se především ve velkých městech objevují i hony na velikonoční vajíčka na velikonoční neděli.

Norske papírové velikonoční vajíčko.
zdroj: snl.no

Znáte norské velikonoční tradice a symboly?

Norové jsou z hlediska toho, jakým způsobem trávit velikonoční volno rozděleni na dvě přibližně stejně velké skupiny. První z nich se vydává do hor, aby si užili poslední příležitost v roce pořádně si zalyžovat. Samozřejmě na běžkách. Druhá skupina Velikonoce považuje za jednu z prvních příležitostí, jak si užít slunečních paprsků.

Odjezd na chaty a Yatzy

Mnoho lidí tak tráví velikonoční svátky na chatě neboli hytta. Dny jsou obvykle vyplněny venkovními aktivitami, jako je lyžování, snowboarding, turistika, zatímco večery se tráví odpočinkem a hraním her, jako je Yatzy, nejlépe s praskajícím ohněm v krbu. K této hře potřebujete pouze pět klasických kostek, tužku a papír.

Velikonoce jsou dlouhým svátkem, ve skutečnosti má Norsko jedny z nejdelších velikonočních svátků na světě. Posledním dnem pro školy a též některé podniky je totiž pátek před Květnou nedělí. Pondělí, úterý a středa před Zeleným čtvrtkem jsou sice „normálními pracovními dny“, ale mnoho lidí si bere rovněž dovolenou. Vše se vrací k normálu až v úterý po Velikonočním pondělí.

Hra yatzy.
zdroj: biltema.no

Žlutá barva

Jaro je ve vzduchu, slunce se vrací. Norské Velikonoce jsou ve znamení žluté barvy. Rozkvétají narcisy, tulipány a další žluté jarní květiny, které jsou častou součástí velikonoční výzdoby norských domácností. Kromě žlutých květin ve váze nesmějí chybět ani březové větvičky, na něž zavěšují velikonoční ozdoby, peříčka a malovaná vajíčka. Nejde však jen o přírodní dekorace. Stejně často se můžete setkat s velikonočními kuřátky, svíčkami či ubrousky žluté barvy.

Velikonoční detektivky

Velikonoce v Norsku a krimi k sobě patří. Pro většinu z nás to může znít poněkud zvláštně, nicméně je to pravda. Tato tradice je jedinečně norská, jak ale vznikla? Mnozí se domnívají, že pravděpodobně začala reklamou, kterou během Velikonoc v roce 1923 vydalo nakladatelství Gyldendal.

Inzerát, který se podobal běžným novinovým článkům, vyšel na titulní straně listu Aftenposten pod názvem „Bergenstoget Plyndret I Natt“ neboli Noční přepadení vlaku do Bergenu. Text inzeroval nový kriminální thriller Nordahla Griega a Nilse Lieho. Mnoho čtenářů tehdy na první pohled nepochopilo, že se jedná o reklamu.

Kniha se dobře prodávala a bylo zřejmé, že se lidem nápad s velikonoční krimi neboli påskekrimmen líbí. Následující rok se na Velikonoce zaměřilo na kriminální thrillery další nakladatelství. Od té doby se Velikonoce staly součástí vrcholného období pro uvádění kriminálních románů a thrillerů na trh a tato norská tradice je nyní umocněna několika každoročními aktivitami.

Největší televizní kanály se každoročně utkávají v souboji o to, který z nich uvede nejlepší nový kriminální seriál. Kriminální tradice se stala tak populární, že i největší výrobce mléka v Norsku o Velikonocích na kartony tiskne rodinnou kriminální záhadu a domácnosti po celém Norsku se ji u snídaně snaží vyřešit.

Velikonoční krimi na kartonech mléka.
zdroj: dagbladet.no

Jak vypadají italské velikonoční zvyky? Vše vám prozradíme v článku o Velikonocích v Itálii.

Co se jí v Norsku o Velikonocích?

O velikonoční neděli patří k snídani v mnoha rodinách obvykle vejce, a to buď vařená, míchaná, nebo smažená.  Oblíbenou velikonoční pochoutkou jsou také palačinky.

Ačkoli Velikonoce v Norsku necharakterizuje žádné „povinné“ jídlo, velmi tradiční velikonoční večeří, která se jí ve většině Norska, je rakfisk. Jde o rybí pokrm ze pstruha, který byl několik měsíců naložený ve slaném nálevu. Rakfisk se tradičně podává nakrájený na plátky na flatbrød nebo lefse, což jsou dva nejoblíbenější druhy norského chleba, a doplněný syrovou cibulí, vařenými bramborami a zakysanou smetanou.

Další oblíbenou volbou je pečené jehněčí maso spolu s jednoduchými přílohami v podobě brambor a další zeleniny. K nejpřekvapivějším věcem, které na velikonoční tabuli najdete, patří citrusové plody. Především pomeranče a mandarinky jsou důležitou součástí velikonoční sezóny.  Podobně jako na Vánoce i na Velikonoce mnoho Norů pije speciální velikonoční pivo påskeøl.

Typický norský velikonoční pokrm z ryby.
zdroj: tine.no

Jaká místa v Norsku o Velikonocích navštívit?

Velikonoce v Norsku jsou ve znamení pobytu v přírodě. Jednou z nejdůležitějších součástí norské velikonoční tradice je vyrazit do hor, lyžovat či chodit na túry. Kam vyrazit?

  • Holmenkollen  – pokud máte s pěší turistikou méně zkušeností a rádi byste se ubytovali v blízkosti Osla, pak je pro vás tato centrální oblast ideální. Oblast Holmenkollen je skvělým místem pro pěší turistiku nebo jízdu na horském kole.

  • Gaustatoppen – za jasného dne je údajně z vrcholu Gaustatoppen vidět jedna šestina Norska. Gaustatoppen se nachází v kraji Telemark v jižním Norsku. Z parkoviště strávíte na cestě na vrchol asi tři hodiny a dvě hodiny chůze zpět dolů. Výškový rozdíl činí 700 metrů a túra je poměrně snadná. Těsně před dosažením vrcholu se navíc nachází chata, kde se můžete najíst nebo případně i přenocovat.

Martina Šťastná

Velikonoce jsou pro mě bezesporu jedním z nejkrásnějších období v roce. Přichází jaro, příroda se probouzí a vše je najednou veselejší. Baví mě dívat se kolem sebe a hledat nové možnosti a nápady, jak si tento krásný čas co nejvíce zpestřit a obohatit. O to vše se s vámi ráda podělím.

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Nepřehlédněte naše užitečné recenze

Write a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

The email address will not be published and will not be stored in any database. Required fields are marked *.

X