Vše o Velikonocích 2019 – historie, data & termíny

S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a všechno s ním spojené. Velikonoce.

Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici, která se předává z generace na generaci.

Mnoho lidí dodržuje jednotlivé zvyky, aniž by věděli, proč vlastně. Kde se vzala pomlázka  a proč se pečou mazance?

S jakými koledami se chodí hodovat a co znamenají jednotlivé dny ve Svatém týdnu?

A kam o Velikonocích 2019 vyrazit, abyste si je užili podle svého gusta?

To vše a ještě mnohem více se o Velikonocích dozvíte v tomto článku.

Proč slavíme Velikonoce?

Velikonoce jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich původ však sahá už do předkřesťanského období, kdy se jednalo o svátky jara oslavující příchod nového života a porážku zimy.

Slovanské a germánské národy uctívaly toto období svými pohanskými tradicemi a tak jsou Velikonoce určitou směsicí těchto pohanských i křesťanských zvyků.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je však spjata s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista.

Vytráž s Ježíšem na kříži - symbol Velikonoc

Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách. Tyto svátky slavili také Židé. Židovský svátek zvaný pesach křesťanským Velikonocům předcházel.

Židé oslavovali osvobození Izraelitů od nadvlády Egypta Mojžíšem, který je suchou nohou převedl přes Rudé moře. Zhruba od 5. století našeho letopočtu však bylo zakázáno pesach s Velikonocemi spojovat a svátky se nesměly navzájem křížit.

Kdy jsou Velikonoce?

Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nemají tedy přesně stanovené datum, ale vypočítávají se podle prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti. Metodika výpočtu je tedy závislá na jednotlivých fázích měsíce, a tak se datum každý rok mění (zároveň se liší výpočty u jednotlivých druhů církví).

I když jsme zvyklí považovat za Velikonoce především několik dní před Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto období mnohem delší. Celý cyklus totiž trvá až 50 dní.

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.

Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40 dní předem, což by mělo být období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.

Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Jaký je konkrétní smysl jednotlivých dnů ve Svatém týdnu, který letos začíná v neděli 14. dubna a končí v sobotu 20. dubna?

(Boží hod Velikonoční pak připadá na neděli 21. dubna, Velikonoční pondělí je 22. dubna).

Květná neděle
Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí kočičky a kostely se zdobí i dalšími jarními větvemi v upomínku zelených ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán.

Modré pondělí
V tento den se kostely zdobily modrou látkou s tím, že by nikdo neměl pracovat. Dětem a studentům v tento den začínaly prázdniny.

Šedivé úterý
Šedivé úterý rovněž nemá z křesťanského hlediska žádný velký význam, je to však den, kdy by měly hospodyňky začít uklízet a vymést z koutů všechny pavučiny.

Škaredá středa
Škaredá středa je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. V tento den by se neměl nikdo škaredit, jinak mu to prý zůstane.

Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je prvním významnějším dnem ve Svatém týdnu. Začíná totiž tzv. triduum a připomíná se Ježíšova poslední večeře spolu s jeho zajetím. V tento den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony utichly.

Velký pátek
Na Velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. a Velký pátek se má držet půst a podle legendy se otevírají skryté poklady.

Bílá sobota
Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání, nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a beránky, chlapci pletou pomlázky.

Boží hod Velikonoční
Nikoliv v pondělí, ale ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jedná se tedy o nejdůležitější den Velikonoc – Velkou noc. V tento den se chodilo do kostela, světilo se připravené jídlo a probíhalo bohaté hodování.

Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny a tak se v tento den vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby vyšlehali děvčata a vyhnali lenost a zajistili mládí děvčatům i po další rok.

Kdy budou Velikonoce 2020 a dále?

Pokud byste chtěli vědět, v jakých termínech budou vycházet Velikonoce v dalších letech, podívejte se na následující tabulku. Obsahuje data až do roku 2025.

RokSvatý týdenVelikonoční pondělí
20205.4.-12.4. 202013.4 2020
202128.3.-4.4. 20215.4. 2021
202210.4.- 7.4. 202218.4. 2022
20232.4.-9.4. 202310.4. 2023
202424.3.-31.3. 20241.4. 2024
202513.4.-20.4. 202521.4. 2025

Zvyky a tradice

Velikonoční zvyky jsou směsicí světských i křesťanských tradic. Některé postupem času vymizely nebo změnily svou tvář, jiné se dochovaly dodneška.

Některé z těchto zvyků se liší v jednotlivých českých regionech, ale jisté je, že vypráskání pomlázkou je naší (a slovenskou) raritou a nikde jinde na světě tuto tradici nenajdete.

Typické jsou také hodovací koledy a velikonoční básničky, které se učí děti i dospělí.

Některé zvyky už jsme zmínili výše – v rámci jednotlivých dnů Svatého týdne. Ale které zvyky jsou ty nejznámější a přetrvaly až do dnešních dnů?

Hodování a pomlázka:

Pomlázka je vůbec nejznámějším zvykem, který se dodržuje na Velikonoční pondělí. Chlapci a muži chodí po vsi pomlázkami upletenými z vrbového proutí a šlehají jimi dívky za zvuku velikonočních koled. Dívky jim za to dávají malovaná vejce, v dnešní době také něco na zub.

Účelem šlehání je to, aby dívky zůstaly po celý rok zdravé a aby “neuschly”. Slovo pomlázka je od slova “omladit”, a tak mají vrbové proutky i tuto funkci.

Společně s pomlázkou se říká koleda, jejímž prostřednictvím se žádá o vejce. V některých regionech platí, že pokud chlapci přijdou po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Velikonoční pomlázka

Malování vajec:

Velikonoční vajíčka se malují nejen pro koledníky, ale také na ozdobu. Pro koledníky bývají klasicky vařená, na ozdobu se používají vyfoukané kraslice.

Vejce je už z dávných dob známé jako symbol nového života a plodnosti a dříve mu byla přisuzována magická moc. Zvykem je vejce pomalovat různými ornamenty  – hlavně květinovými. Vejce se také barví, dříve se jednalo o barviva přírodní, dnes jsou k dispozici i chemické varianty.

Vždy však platilo, že červená vejce si dívky schovávají pro chlapce, k nimž chovají vřelé city.

Obarvená velikonoční vajíčka.

Symbolika

Spousta věcí, které vám o Velikonocích projdou rukama, má svou symboliku. Jídlo i výzdoba nejsou jen něčím povrchním, ale mají skryté významy. Jaké symboly Velikonoc se objevují nejčastěji?

Vejce

Jak už bylo řečeno, vejce jsou symbolem nového života, zrození, úrody, plodnosti i návratu jara. Je také přirovnáváno k hrobu skrývajícímu život (zárodek), což je spojováno s mrtvýchvstáním Ježíše Krista.  

Beránek

Velikonoce bez všudypřítomných beránků je těžké si představit. Beránci se vyskytují jako dekorace, ale i v podobě pečeného moučníku. Beránek je označován hlavně za křesťanský symbol, ale byl znám už v době předkřesťanské.

V židovské tradici byl vnímán za člena božího stáda, v křesťanské tradici je pozemským ztělesněním Beránka Božího – Ježíše Krista.

Zajíček

Zajíček, respektive legendy o jeho velikonočním úkolu k nám připutovaly z Německa. Podle všeho totiž právě on přináší velikonoční vejce, a tak je s nimi často zobrazován, například jak je nese v nůši na zádech.  

Tato pověra pravděpodobně vznikla kvůli tomu, že se v období jara mladí zajíčci a divocí králíčci ještě tolik nebojí lidí, a tak se přibližují k jejich obydlím.

Pokud patříte mezi ty, kteří rádi posílají velikonoční přání, s těmito symboly se určitě setkáte Jsou totiž oblíbenými motivy velikonočních přání a pohlednic. Milá i vtipná obrázková přání s textem i bez najdete v článku zde.

Oblíbená jsou také textová a SMS přání.

Velikonoce v Evropě

Jak se slaví svátky jara v dalších evropských zemích? Velikonoce se v křesťanských zemích slaví běžně, ale mívají odlišnou podobu. Jaké zvyky se dodržují například v Německu, Velké Británii nebo Skandinávii?

Německo

V Německu je zvykem, že zde na Boží hod Velikonoční chodí velikonoční zajíček, který schovává velikonoční vajíčka po zahradě nebo v lese (mohou být malovaná, ale schovávají se hlavně čokoládová). Tato tradice je určena hlavně pro děti.

Zajíček je zároveň nejvýznamnějším velikonočním symbolem. Velkou roli mají i samotná velikonoční vejce. S těmi se hází přes střechu domu, aby byl ochráněn před bleskem. Někdo musí na druhé straně vejce chytit, jinak dům ochráněn nebude.

Malovaný velikonoční zajíček

Velká Británie

Čokoládová vajíčka se hledají na zahradách i ve Velké Británii. Angličané na ně pořádají doslova “hony” a z hledání se často stává hromadně organizovaná záležitost.

V průběhu Svatého týdne se také pořádají palačinkové závody, kdy lidé běhají s palačinkami v pánvičkách a musí je mezi tím obracet, aniž by jim spadla.

Skandinávie

I v severských zemích mají velikonoční svátky velkou tradici, spíše než jako křesťanské svátky jsou vnímány jako svátky jara poté, co odejde dlouhá zima. Například ve Švédsku se děti převlékají za čarodějnice a takto chodí koledovat sladkosti. Dospělí se scházejí a svátky oslavují spoustou dobrého jídla. Výzdoba má podobu malovaných kraslic a březových větví.

Ve Finsku také chodí malé čarodějnice a zároveň se zapalují velké ohně, které je mají vyhnat spolu se zlými duchy. V ulicích lze také vidět březové větve, vajíčka se pak dávají do čerstvě vyseté trávy.

V Norsku děti hledají čokoládová vejce podobně jako v Německu či Anglii, lidé pak chodí na vrcholky hor sledovat, jaké bude daný rok počasí (po východu slunce).

Dítě sbírá velikonoční vajíčka.

Kam na Velikonoce?

Přemýšlíte o tom, že byste využili velikonočních svátků k tomu, abyste vyrazili někam s rodinou? A chcete si užít velikonoční atmosféru nebo si naopak užít odpočinek bez tradic? Pak pro vás máme několik tipů.

Velikonoce u moře  

Jelikož připadají velikonoce na duben, budete muset zamířit do teplejších krajin, pokud si představujete dovolenou s koupáním. Duben ale může být hezký také na projížďky na kole podél přímořských letovisek.

Oblíbenými destinacemi pro toto období jsou například Kanárské ostrovy, Egypt nebo Spojené arabské emiráty. Jednotlivé cestovní agentury vytvářejí speciální velikonoční pobyty, a tak stačí zadat do vyhledávače “Velikonoce u moře” a vyjede vám mnoho nabídek.

Dva velikonoční zající sedící u moře.

Velikonoce na horách

Celkem 4denní volno lze využít jako ideální prodloužený víkend pro pobyt na horách. V Čechách už si koncem dubna asi nikde nezalyžujete, ale například rakouská nebo italská lyžařská střediska budou ideální.

Velikonoční atmosféru si můžete užít také v Tatrách, kde narazíte i na tradiční velikonoční zvyky tak, jak je známe u nás.

Hrady a zámky

Velikonoční víkend je ideální také pro jednodenní výlety s rodinou. Pěkný velikonoční program má pro letošek připraveno mnoho českých zámků. V následující tabulce se můžete podívat, co mají jednotlivé hrady a zámky pro návštěvníky připraveno:

Velikonoce na Křivoklátě19.-22.dubna 2019
Na Křivoklátě budete moci nahlédnout, jak vypadaly knížecí Velikonoce.

Kromě historické výstavy zde budou i řemeslné trhy nebo průvod knížecího rodu Fürstenberků.

Splašená vejce v Jindřichově hradci19.-22.dubna 2019
Hrad a zámek Jindřichův Hradec má pro návštěvníky připravenou speciální výstavu velikonočních vajec.

K vidění jich bude více než 1000, mezi nimi i vejce pštrosí.

Ochutnávka staročeských specialit
na hradě Bítov
20.-21.dubna 2019
Hrad Bítov pořádá velikonoční prohlídky spojené s ochutnávkou tradičních českých specialit typických pro tyto svátky.

Velikonoční výzdoba na Hrádku u Nechanic13.-22.dubna 2019
Hrádek u Nechanic nabídne speciální velikonoční výzdobu svých prostor, k tomu budete moci ochutnat sváteční bílý punč.

Zámek Dačice nabídne speciální velikonoční prohlídky19.-22.dubna 2019
I zámek Dačice se promění do velikonoční výzdoby s tím, že prohlídky nabídnou informace o tom, jak se slavily Velikonoce v minulosti, nebo kolik druhů mazanců se peklo.

Zámek Žďár nad Sázavou13.-22.dubna 2019
Na tomto zámku proběhne hned několik akcí včetně speciálních velikonočních prohlídek, akcí pro děti nebo ochutnávek velikonočních dobrot.

Hledání vajec na zámku Stekník19.-22.dubna 2019
Zámek Stekník připravil program pro děti, které budou moci hledat velikonoční vajíčka v zámeckých zahradách a na závěr dostanou sladkou odměnu.

Velikonoční trhy a jarmarky

Oblíbenou velikonoční aktivitou je návštěva historických trhů a jarmarků. Stánky plné malovaných kraslic, velikonočních dekorací i dobrot každoročně lákají tisíce návštěvníků.

Kromě velkých měst lze navštívit i menší města v různých regionech. Kam letos vyrazit pro kus něčeho dobrého či pletenou pomlázku?


Velikonoční jarmark v Chrudimi13. dubna 2019
Historický velikonoční jarmark v Zubrnicích13.-14.dubna 2019
Jarní trhy Slavkov u Brna13.dubna 2019
Velikonoční jarmark Tábor13.dubna 2019
Velikonoční trh Lázně Bělohrad13.dubna 2019
Velikonoční jarmark Jablunkov14.dubna 2019
Velikonoční jarmark Zlín17.-18.dubna 2019
Valašské Velikonoce Vsetín18.dubna 2019
Velikonoční jarmark Luhačovice20.dubna 2019
Velikonoční jarmark Jihlava20.dubna 2019
Květinová Třeboň20.dubna 2019

Nejznámější velikonoční jídla

Mezi nejvyužívanější velikonoční recepty patří mazancem, beránci i Jidáše. Oblíbená je také velikonoční nádivka nebo jehněčí maso. Proč, kdy a jak se tyto dobroty připravují?

Velikonoční nádivka

Velikonoční nádivka patří mezi oblíbená velikonoční slaná jídla. I když ji lze využít jako nádivku do masa, obvykle se jí samotná. Nádivka se peče na zelený čtvrtek s tím, že hlavní ingrediencí by měly být mladé kopřivy. Ty však lze nahradit i pažitkou nebo medvědím česnekem.

Do nádivky také patří vejce, maso, cibule či česnek, ale v každé rodině existuje lety osvědčený recept na tuto pochoutku. Už jste nádivku někdy zkoušeli? Zde je hned několik receptů.

Mazanec

Mazance se tradičně pekly o Bílé sobotě. V neděli pak byly přinášeny do kostela, kde měly být posvěceny.  Základem pro pečení mazanců jsou kvalitní suroviny, z nichž se vytváří sladké kynuté těsto. Mazance s epak zdobí oříšky či mandlemi a sypou cukrem. Do těsta se dávají rozinky.

Velikonoční mazanec.

Jidáše

Velikonoční Jidáše se pečou na Zelený čtvrtek v upomínku Jidáše, který se oběsil poté, co zradil Ježíše Krista. Jejich jedení by mělo člověku přinést zdraví. Jidáše jsou tvořeny z medového těsta a svým tvarem připomínají smyčku provazu, na níž se Jidáš oběsil. Recept najdete zde.

Velikonoční beránek

Jak už bylo v tomto článku řečeno, velikonoční beránek má připomínat Beránka Božího – Ježíše Krista. Beránci s epečou stejně jako mazance na Bílou sobotu. Recepty jsou různé, většinou se jedná o piškotové těsto nebo těsto na biskupský chlebíček. Beránek se sype cukrem nebo zdobí čokoládou a oříšky, na ozdobu se dává mašlička.

Velikonoční tvoření

Velikonoce jsou skvělým časem k tvoření nejen v kuchyni. Nabízejí možnost, jak se vyřádit na oblíbených jarních dekoracích. Co můžete o těchto svátcích udělat, abyste stylově přivítali jaro a koledníky?

Malování vajec

Malování vajec je klasikou, která se dodržuje hlavně na vesnicích, kde chodí koledníci. Můžete však malovat i kraslice, které poslouží jako pěkná dekorace do oken, květináčů, či na velikonoční stůl. Jaké typy barvení lze využít?

Malovaná velikonoční vejce.

Chemické barvy

Nejvyužívanější možností jsou speciální barvy na vajíčka, s nimiž je obarvíte díky horké vodě a octu. Barev bývá obvykle pět v jednom balení a stačí je vysypat do hrnce nebo sklenic s horkou vodou, rozmíchat a přidat trochu octa. Vajíčka pak v takové lázni chvíli poleží a jakmile uschnou, lze je doplnit například velikonočními nálepkami. Barvy lze mezi sebou míchat.

Přírodní barvy

V posledních letech se vrací tradiční způsob barvení vajec – přírodní cestou. Víte, v čem je lze nabarvit? Oblíbené jsou cibulové slupky, červená řepa, kopřivy nebo borůvky. I zde se daná ingredience rozvaří v horké vodě a vajíčka se pak vylouhují. Výsledné barvy sice nejsou tak syté, ale i tak vypadají moc hezky a příprava je opravdu zábavná.

Lak

Zábava je i s lakem na nehty. Ten se nalije do vody spolu s různými odstíny, rozmíchá a vajíčka se v něm pak různě otáčí, aby vznikl mramorovaný efekt.

Vosk

Vosk patří k tradičním technikám a asi i k těm nejkrásnějším. Pod zručnýma rukama některých malířek vznikají opravdu krásná díla. Dnes se nejčastěji používá vosk z rozpuštěných voskovek, které se pak rychle nanášejí na osušená vejce například pomocí špendlíku napíchnutého na tužce.

Velikonoční věnce

Tak jako se o Vánocích zdobí dveře vánočními věnci, mohou se zdobit i věnci velikonočními. Věnce se dělají z jarních větviček, oblíbené jsou také skořápky slepičích vajíček nebo vajíček koroptví. Samozřejmě lze použít i vejce umělá, také se hodí pírka a různé dřevěné dekorace či mašle. Návod na výrobu velikonočního vejce najdete v našem článku.

Velikonoční osení

Velikonoční osení je krásnou dekorací, která vám vyroste doslova před očima. Osivo lze koupit v každém zahradnictví a vysít jej do kypré zeminy. Bude vám stačit malý květináč, který lze postavit za okno nebo na stůl. Jakmile osení vyroste, můžete do něj dát malované kraslice nbeo čokoládové zajíčky a vytvoříte tak originální jarní dekoraci.

Velikonoční truhlíky

Aby vás koledníci lépe našli, je dobré jim dát najevo, že jste na ně připraveny. Barevné truhlíky s velikonoční výzdobou už z dálky naznačí, že Velikonoce slavíte. Mezi oblíbené jarní květiny do truhlíků patří petrklíče, macešky či hyacinty. Ke květům se pak mohou přidat zápichy s velikonoční tématikou nebo třeba keramické figurky.

Otevírací doba obchodů

Pro všechny obchody větší než 200 metrů čtverečních platí, že musí mít o státních svátcích zavřeno. Jak tedy bude otevírací doba hypermarketů o Velikonocích vypadat? I když je svátek i na Velký pátek, o své nákupy se bát nemusíte.

Zelený čtvrtek 18.4.Otevřeno – běžná otevírací doba
Velký pátek 19.4.Otevřeno – běžná otevírací doba
Bílá sobota 20.4.Otevřeno – běžná otevírací doba
Boží hod velikonoční 21.4.Otevřeno – běžná otevírací doba
Velikonoční pondělí 22.4.Zavřeno

Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

K Velikonocům se váží naděje věřících všech konfesí na duchovní obnovu života. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím, že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a směřují jinými cestami. Sekularizace více zasáhla Vánoce než Velikonoce, které slaví většinou věřící.

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje, znovuzrozené v dramatu Kristova kříže. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostřední a času různí. Jedno Velikonoční téma spojuje však všechny: „Vajíčko ti dávám, věrná ti ostávám“.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je spjatá s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách.

Velikonocemi vrcholí a také nabývá smyslu biblický příběh o narození a životě Syna Božího, na rozdíl od Vánoc, které nejsou v Bibli časově určeny, velikonoční drama Ježíšovi oběti se podle evangelií odehrává na židovský svátek nekvašených chlebů (hod beránka, pesach – židovské Velikonoce).

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50 dní) řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc. Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt. Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Liší se pojetí katolíků: Bílá sobota zasvěcena matce Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení, významné místo mají obřady svěcení. A p ojetí evangelíků: ustanovení večeře Páně jako dominanta velikonočního odkazu. Velký pátek jako výlučný svátek s bohoslužbou.