Jaké zvyky a tradice jsou o bílé velikonoční sobotě?

Díky předešlému svátku na Velký pátek je druhým dnem prodlouženého velikonočního víkendu. Letos tento sváteční den připadá na 16. dubna.

Proč se s tímto dnem pojí právě bílá barva a jakou historickou událost Bílá sobota připomíná?

A co byste měli na Bílou sobotu udělat, aby byly Velikonoce oslaveny tak, jak se patří?

Co znamená Bílá sobota

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua.

Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně.

Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii.

Datum

Historie

Bílá sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže.

Ježíš ležel ve skalním hrobě zavinut v plátně a vchod do hrobu byl zavalen kamenem.

Jeho učedníci byli zarmouceni a museli se srovnávat s nejistotou, která je po smrti mesiáše zasáhla.

V noci ze soboty na neděli však bylo po příchodu k hrobu zjištěno, že kámen, který zakrýval vchod, byl odvalen a Ježíš Kristus v hrobě neležel. Vstal z mrtvých.

Křesťanské svátosti

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby.

Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi).

Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Věřící se také chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá umístěn v každém kostele.

Zvyky a tradice

Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy.

Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.

V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.

Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.

Co se jedlo na Bílou sobotu? Než zapadlo slunce, ještě platil půst. Proto se k obědu  jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek.

Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Také se z domů odnášela polínka k ohňům na noční vigilie, která se poté vracela žhavá do stavení a zapaloval se s nimi oheň v kamnech.

Velikonoční vigilie (Velká noc)

Dříve bývalo ohraničení jednotlivých dní vnímáno trochu jinak. I proto je možné říkat, že Ježíšovo tělo leželo v hrobě po tři dny, protože byl pohřben v pátek, poté tam byl v sobotu a ze soboty na neděli vstal z mrtvých.

Část neděle ale v hrobě ještě ležel – počítá se tedy pátek, sobota i neděle.

Zmrtvýchvstání se tak podle náboženských historických pramenů odehrálo v noci ze soboty na neděli a odtud vznikl i název Velikonoce – Velká noc neboli vigilie.

K oslavám Zmrtvýchvstání Páně docházelo po západu slunce o Bílé sobotě. Před kostely se zapalovaly ohně, které se světily a z něho se poté zapalovaly svíce.

Pořádají se také křestní slavnosti a takzvané “bohoslužby světla”.