Na lucemburské Velikonoce můžete dostat vajíčko nebo taky košem! Jak se zde slaví se dozvíte právě teď!

Jaké jsou lucemburské oslavy jara, jaké zvyky v sobě ukrývají a co zde můžete zažít?

Zajímá vás tradiční lucemburská velikonoční kuchyně?

I to, že si své velikonoční vajíčko musíte zasloužit a dát dívce svého srdce před jeho získáním preclík?

To a mnoho dalšího o Velikonocích v Lucembursku vám přinášíme v následujícím článku.

Kdy se slaví lucemburské Velikonoce?

Lucembursko je katolickou zemí, proto se zde Velikonoce slaví obdobně, jako v jiných křesťansky založených zemích. Věřící se zpravidla účastní bohoslužby na Zelený čtvrtek (Gréngendonneschden), Velký pátek (Karfreiden) je dnem, kdy se lidé vzdávají přílišného hodování, jezení masa a veselí, poté následuje Bílá sobota (Karsamsden), ranní mše ještě probíhá při vzkříšení na Velikonoční neděli (Ouschtersonnden). Mnoho tradic se slučuje, ale jsou zde i takové, které vás překvapí.

Velikonoční vajíčko v Lucembursku, jaký je jeho příběh?

Na velikonoční barvená vajíčka, především ta čokoládová, se v Lucembursku pořádají hony. Ať už se jedná o rodinnou záležitost nebo událost pro celou vesnici, je to pro všechny povyražení, které si nenechají ujít. Všechny děti se na tuto příležitost velice těší a očekávají příchod Ouschterhues, nebo-li velikonočního zajíčka. 

Představa norských Velikonoc je pro některé splněným snem! Chata, napínavá detektivka, k tomu šťavnatý pomeranč! Ne, nečtete špatně, takto se skutečně svátky na severu Evropy slaví!

Tradice a velikonoční zvyky v Lucembursku

Jak již bylo řečeno, některé vás překvapí, jiné budete chtít zavést sami. Od koho očekávají muži v Lucembursku velikonoční vajíčko a kdo nahradí zvony, které odlétly do Říma?

Klibberen

Dle tradice odlétají zvony na Zelený čtvrtek do Říma, aby byly vysvěceny. Kostely umlknou, ale kdo jejich zvonění nahradí? V Lucembursku jsou to děti, které vyrážejí do ulic vybavené chrastítkem – řehtačkou a za zpívání koled lidem třikrát denně připomínají zvonění zvonů. Za odměnu dostávají děti od lidí sladkosti nebo i peníze, a to na velikonoční neděli, kdy celé procesí končí. 

Možná vám tato tradice připomene zvyk, dodržovaný především na Moravě, který se nazývá “hrkačování”.

Děti na ulicích nahrazují zvony, které odletěly do Říma.
zdroj: blobsvc.wort.lu

Jaudes

Zvyk spočívá ve splétání trnových korun, příkladně z růží nebo psího vína, které se následně upalují na ohni. Tato tradice má poukázat na Jidášovu zradu, proto nese v názvu i jeho jméno. 

Preclík a vejce

Preclíková neděle, nebo jak ji místní nazývají „Bretzelsonndeg“, je oslavou lásky, která se koná čtvrtou postní neděli. Podle tradice by měl muž nabídnout preclík (sladké listové těsto s fondánovou polevou a mandlemi) své milé na důkaz lásky. Pokud žena city opětuje, nabídne mu na oplátku o velikonocích vajíčko. V případě, že by bohužel neměla zájem, dostane muž prázdný košík, odtud pochází lucemburský výraz – De Kuerf kréien – nebo-li dostat košem. 

Preclíky jsou pro lucemburské Velikonoce velice tradičním pokrmem.
zdroj: assets.prod.app.luxembourg-city.com

Emauzské hody

Éimaischen se koná na velikonoční pondělí a předznamenává slavnost, která se koná především ve městě Lucemburk. Jedná se o tradiční jarmark, na kterém vystupují folklórní soubory. Co ho však dělá především typickým jsou Péckvillecher, keramičtí ptáčci, kteří při přiložení na ústa dělají stejný zvuk, jako kukačka. 

Éimaischen připomíná pochod učedníků Ježíše Krista do Emauz, palestinské vesnice nedaleko Jeruzaléma, kde se dvěma z nich zjevil Kristus před svým zmrtvýchvstáním.

Lucemburské velikonoční hody

Preclíky vládnou velinoční náladě v Lucembursku na Bretzelsonndeg, což je oficiální den preclíků. Tyto nadýchané dobroty jsou dnes obrovské a pokryté sladkou polevou a mandlovými lupínky. 

Když si Lucemburčané připomínají Zelený čtvrtek, pojídají bylinkové polévky a čerstvou jarní zeleninu. Na Velký pátek (Karfreiden) rodiny obvykle jedí ryby, aby dodržely katolickou tradici. V tuto dobu se na jídelníčku objevují speciality jako smažená ryba, grilovaný mořský jazyk nebo lososový koláč. 

Lucemburčané také obvykle připravují velké polední jídlo z králičí, kachní nebo vepřové pečeně s brambory a jarní zeleninou. 

Kam se do velikonočního Lucemburska podívat?

V Lucembursku je mnoho historických a kulturních atrakcí, které stojí za návštěvu.

Hlavní město

S velikonoční obdobím dozajista stojí za to navštívit hlavní město a zúčastnit se Emauzkých hodů. Na Velikonoční pondělí se na „Marché-aux-poissons“ (za palácem velkovévodů) a v ulicích starého města prodávají malí pískající ptáčci z pálené hlíny – Péckvillercher, které si můžete přivést domů, jako jedinečný suvenýr. Velikonoční atmosféru jen málokde v Lucembursku nasajete tolik, jako právě na tomto místě. 

Děti u stánku si vybírají keramické ptáčky, kteří jsou zde ve všech barvách.
zdroj: blobsvc.wort.lu

Hrad Vianden 

Toužíte-li po doteku historie, vypravte se na hrad Vianden, který vás svou ohromností doslova zbaví slov. Nádherný goticko-románský hrad je celoročně v provozu, protože je pro svou majestátnost vyhledávanou evropskou památkou. Užijte si nejen stavbu samotnou, ale i výhled do nádherného okolí.

Malebné městěčko Esch-sur-Sûre

Toto městečko se nachází v jihozápadní části Lucemburska a je známé svou půvabnou historickou čtvrtí a krásnými výhledy na okolní hory. Svou polohou v deltě řeky vám malinko připomene Český Krumlov. 

Národní park Ardennes

Zde naleznete soubor dvanácti národních parků, které vás okouzlí svou nádhernou přírodní scenérií. Pro všechny, kteří dávají přednost pohybovým aktivitám je návštěva tohoto místa přímo povinností. 

Krásné zelené kopce národního parku Ardennes.
zdroj: www.visitardenne.com

Je známo, že v Albánsku se střetává řada náboženství, oslava albánských Velikonoc je proto především o toleranci, mezi každým z nich. Přečtěte si více a poznejte jejich tradice!

Lucembursko je malá země, ale co se týče možností, je ohromná. Výlet do hlavního města je nezbytným krokem každého cestovatele, ale zemi si vychutnáte i skrze památky, přírodní rezervace nebo možnosti sportu. Pojďte letos oslavit pravé lucemburské Velikonoce, litovat jistě nebudete. 

Sára Šedivá

Velikonoční svátky patří k nejuznávanější křesťanským svátkům, kromě toho je provází mnoho tradic známých ještě z dob dávno předtím. Jejich jedinečná atmosféra mě nabíjí novou - jarní energií, o kterou se s vámi, aspoň doufám, podělím i zde, na webu ceskevelikonoce.cz.

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Nepřehlédněte naše užitečné recenze

Write a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

The email address will not be published and will not be stored in any database. Required fields are marked *.

X