Velikonoční pondělí


Pomlázka:

České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od středověku a má více podob. Jiná je na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:

  • znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
  • pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
  • pomlázka jako velikonoční dar

Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené vejce bez mrskání.

Polévání vodou:

Podle pramenů z 19. A 20. Století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.

Velikonoční vejce:

O velikonocích je vejce odměnou koledníkům, datem a předmětem zdobení. Vejce je velikonoční svěcenkou, rituálním prostředkem lidové víry, samostatným pokrmem a významnou součástí velikonočních jídel, místy předmětem her dětí a mládeže.

Velikonoční vejce bylo pojato i jako naturálie, součást poddanských dávek a služebních příjmů.

Vejce syrová a nazdobená jsou v našich pramenech 19. a 20. Století společným darem koledníkům od masopustu do Velikonoc. Vejce malované a zdobené má zvlášť bohatou historii, jak svědčí například obyčej klást vejce zemřelým do hrobu. Velikonoční koleda o barvené vejce byla u nás ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti světské i duchovní.

Zvláštní postavení má velikonoční vejce červené (odtud pojmenování Velikonoc Červené svátky). V lidových obyčejích a obřadech je červené (barvě životodárné krve) připisován význam prosperitní (ochranný, blahonosný). Legendy spojují červeň velikonočních vajec s Kristovou krví.

Kraslice zůstala vzácným dare, upomínkou, patří k velikonoční výzdobě našich domovů i hrobů našich nejbližších. Z reálného velikonočního vejce je dnes kraslice také symbolem Velikonoc. Tvoření kraslic je doménou žen a dodnes živým uměním, motivovaným zálibou pro radost sobě a druhým, zachováním rodinné či lokální tradice, event. Komerčním zájmem.