Glad Påsk! Poznejte švédské Velikonoce, barevná peříčka, papírová vajíčka plná sladkostí a ryby na tisíc způsobů

Navzdory svému náboženskému původu jsou švédské Velikonoce převážně světským svátkem.

Jaké zvířátko nosí dětem sladkosti, když ne zajíček?

Proč se děti převlékají za malé čarodějnice?

Co nesmí chybět o tradiční Påskbord?

Objevte společně s námi, jak se slaví Velikonoce ve Švédsku!

Historie Velikonoc ve Švédsku

Jednou z postav typických pro Velikonoce ve Švédsku jsou velikonoční čarodějnice. Příběh velikonočních čarodějnic pochází údajně z prvního Zeleného čtvrtku, kdy Jidáš zradil Ježíše. Věřilo se, že v tento den bylo do světa vypuštěno zlo, včetně čarodějnic, které na svých košťatech odlétaly na bájný ostrov Blåkulla, kde je vítal ďábel.

Jedním ze způsobů, jak se před čarodějnicemi chránit, bylo pálení velkých ohňů, o nichž se věřilo, že je zaplaší. V temnějších obdobích švédské historie v 16. a 17. století se na těchto ohních upalovaly ženy obviněné z čarodějnictví. Co dále o těchto čarodějnických procesech víme?

V současné době se tradice stala mnohem mírumilovnější, děti si oblékají šátky a šály, malují si na obličej červené tváře a pihy a chodí od domu k domu. Tradičními čarodějnickému kostýmu se říká påskkärrning, někteří chlapci si místo něj obléknou černý oblek, klobouk a nalepí si velký umělý knír, aby se z nich stali påskgubbar neboli velikonoční staříci.

Švédské velikonoční tradice, zvyky a symboly

Švédské Velikonoce jsou pětidenní, začínají na Skärtorsdag (Zelený čtvrtek) a trvají do Annandag Påsk (Velikonoční pondělí). Spousta Švédů se na prodloužený velikonoční víkend vydává buď do svých letních sídel na jihu, nebo na lyžařské chaty na severu.

Ačkoli ve Švédsku najdete typické velikonoční symboly a tradice, jako jsou vajíčka, zajíčci či čokoláda, existuje zde i několik jedinečných místních tradic.

Velikonoční vajíčka

Velikonoční vejce jsou důležitou součástí švédských tradic. Vajíčka se malují pestrými jarními barvami, aby se přivítalo nové roční období. Následně se velikonoční vajíčka dávají do košíku a slouží jako ozdoba stolu nebo se zavěšují na stromy a větvičky.

Děti, oblečené do kostýmů velikonočních čarodějnic, také dostávají papírová velikonoční vajíčka naplněná sladkostmi zvaná påskägg. Pod vlivem ostatních zemí se ve Švédsku koná také hon na velikonoční vajíčka, kdy děti hledají čokoládová vajíčka a další sladkosti ukryté na zahradě.

Mimochodem velikonoční vajíčka a další dobroty ve Švédsku nenosí velikonoční zajíček, ale velikonoční kohout.

Zdobení větviček

Na Velký pátek (Långfredagen) a Bílou sobotu (Påskafton) se děti i dospělí scházejí, aby malovali vajíčka a zdobili březové větvičky. Březové větvičky se zdobí zejména pestrobarevným peřím a dalšími druhy dekorací, jako jsou například ručně vyráběná kuřátka ze žluté příze.

Vzniklé dekoraci se říká påskris. Některé se ponechají doma, jiné se rozmístí na zahradu, kde se bude konat hon na vajíčka. Ozdobnými barevnými peříčky se zdobí i venkovní keře ve městech. Ozdobné větvičky pocházející z tradiční břízy jsou připomínkou Ježíšova utrpení, protože Švédové se jimi v minulosti navzájem šlehali jako symbolické gesto utrpení Krista.

Velikonoční čarodějnice

Na Zelený čtvrtek se děti převlékají za velikonoční čarodějnice neboli påskkärringar, chodí od domu k domu a výměnou za sladkosti lidem přejí šťastné Velikonoce. Často při tom rovněž zpívají písničky a rozdávají kresby.

Jaké jsou švédské Velikonoce?

Påskbord, tradiční švédský velikonoční oběd, se tradičně skládá z vajec, brambor, masových kuliček a nakládaných sleďů. Klasickým velikonočním pokrmem je Janssons Frestelse neboli Janssonovo pokušení. Jde o zapékaný pokrm s bramborami, cibulí, ančovičkami a smetanou. Je to oblíbené jídlo během švédských Velikonoc i Vánoc.

Obecně jsou důležitou součástí velikonočních pokrmů ryby, například v podobě gubbröry neboli vaječného salátu s ančovičkami. Populární je i nakládaný sleď „sill“, který se podává v různých variantách s kořením, hřebíčkem a cibulí nebo s hořčicí. Klíčový je také losos, ať už pošírovaný, smažený nebo podávaný chlazený v uzené či solené podobě.

Další typickou pochoutkou pro Velikonoce ve Švédsku je västerbottenpaj, quiche obložený vyzrálým sýrem västerbotten. K velikonoční večeři se obvykle podává jehněčí, jak je to běžné ve většině zemí, kde se slaví Velikonoce. Oblíbenými nápoji jsou snaps, brännvin, velikonoční piva a påskmust, tmavě hnědý nealkoholický nápoj s kořením, sladem a chmelovým extraktem, který je k dostání pouze o Velikonocích. Jako dezert si mnoho Švédů dopřává velikonoční čokoládový dort.

Jak je ve Švédsku běžné, oslavy probíhají v předvečer hlavní události, takže Påskbord se obvykle jí na Påskafton (Bílou sobotu), ve většině ostatních zemí až na velikonoční neděli. Co se týče celkové estetiky velikonočního stolu, žlutá barva je oblíbenou barvou ubrousků a ubrusů.

Jaká místa ve Švédsku o Velikonocích navštívit?

Velikonoce ve Švédsku jsou v mnohém podobné a zároveň v mnohém odlišné od těch českých. Láká vás tuto zemi v době svátků jara navštívit, ale nevíte, kam vyrazit?

• Stockhlom  – jedním z nejlepších míst, kde strávit Velikonoce, je samozřejmě hlavní město. Nachází se zde i rozsáhlý skanzen, kde se každoročně koná řada velikonočních akcí, které přibližují, jak se slavily svátky jara v minulosti. Kromě toho ve Stockholmu najdete i mnoho tradičních velikonočních trhů.

• Gotland – tento ostrov kousek od Stockholmu je oblíbeným místem pro víkendové útěky Švédů. Pokud se sem vydáte o velikonočním víkendu, čeká na vás velikonoční průvod ve Visby, kde se tisíce obyvatel převlékají do kreativních kostýmů.

• Skuleskogen – tento národní park na pobřeží Baltského moře není jen skvělou zimní destinací, ale jeho horská krajina je ideální pro turisty i na jaře. Najdete zde pěší trasy s nádhernými výhledy na jezera a údolí i na impozantní soutěsku Slåttdalsberget.