Tradiční velikonoční pranostiky na jednom místě. Kompletní informace

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, při kterém oslavují vzkříšení Ježíše Krista.

Název svátku je pojmenován podle Velké noci, při které Kristus vstal z mrtvých.

Pojí se s nimi hned několik pranostik, ale i speciálních symbolů a neobyčejných tradic.

Připravili jsme pro vás přehled těch nejznámějších pranostik na Velikonoce.

Velikonoční pranostiky

Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.

Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto.

Omrzne-li na Velký pátek stromový květ, ovoce se neurodí.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.

Prší-li na Boží hod, sucho úrodu vysuší.

Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.

Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.

Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.

Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích.

Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Přečtěte si také náš zajímavý článek o Velikonoční neděli/Božím hodu! Co je, kdy se slaví a jaké jsou tradice?

Jarní krajina, louka a balíky.
Zdroj: houseandgarden.co.uk

Symboly na Velikonoce

Beránek – čistota a obětování

V 19. století se dost podražilo jehněčí maso, takže lidé pekli beránka ze sladkého těsta. To už vydrželo dodnes.

Upečte si svého podle některého z našich skvělých 7 receptů na velikonočního beránka!

Vejce – život a plodnost

Pod tímto symbolem se traduje, že by celá rodina měla sníst společně jedno vajíčko, čímž si zajistí, že budou držet pohromadě.

Mazanec – slunce

Mazanec je jedním z nejstarších velikonočních pečiv. Nejdříve se pekl slaný, a to z vajec a sýra. Sladký mazanec pochází až z 18. století.

Jidášky – symbolizují provaz, na kterém se oběsil Jidáš

Dříve, aby chránili před žihadly a uštknutím, se kapaly medem.

Máme pro vás 6 nejlepších receptů na velikonoční jidášky! Vyzkoušejte!

Zelenina a zelené bylinky – probouzení přírody

Zabraňují bolesti v krku.

Ptáčci – příchod jara

Považovaly se za boží dárek pro děti.

Nádivka, svítek, ušelo – přivolání zdraví a plodnosti

Tyto symboly ochraňovaly proti nemocem a uřknutí.

Máte na ni chuť? Inspirujte se našimi recepty na velikonoční nádivku, po které se budete olizovat!

Zajíc v košíku s velikonočními vejci.
Zdroj: artbrandstudios.com

Tradice na Velikonoce

Mezi nejznámější velikonoční tradici patří pletení pomlázky. Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, které slouží ke šlehání děveček. Kromě toho se pomlázkou také nazývá výslužka z koledy.

Vajíčka a jejich malování jsou tradicí od doby, kdy křesťané konzumovali vejce po skončení půstu, a to v čase Velikonočních svátků. Dodnes jsou tyto svátky s vejci spojeny. Barvení a zdobení vajíček se stalo tradičním zvykem až během středověku. Vajíčka jsou většinou odměnou za koledu.

Chcete letos barvit vajíčka? Máme pro vás 12 tipů na zdobení vajíček na jednom místě. Inspirujte se!

Další dodnes oblíbenou tradicí je koleda o velikonočním pondělí. Na tu by měli chodit zásadně jen chlapci a muži. Koledovat by měli od půlnoci do půlnoci, ale v některých krajích se koleduje jen do pondělního poledne, kdy jejich roli vystřídají děvčata, a to poléváním vodou. Při koledě chlapci obcházejí stavení příbuzných či známých a vyšlehávají každou dívku či ženu. Odměnou za vyšlehání jsou jim vajíčka, dnes i sladkosti či alkohol.

Více o této tradici se dozvíte v našem článku o velikonočním výprasku. Vše o původu této tradice u nás i v zahraničí.

Jak již bylo zmíněno, po pondělním dopoledni přicházejí ženy, které muže polévají studenou vodou. Avšak původním zvykem bylo, že dívky a ženy polévaly chlapce a muže v úterý ráno po velikonočním pondělí. V některých krajích používaly namísto vody ne příliš voňavý parfém. Co se pranostik týče, vodou se polévaly i hospodářská zvířata, jelikož podle pověry jim polití dodá sílu a omladí.

Mezi zvyky Velikonoc také patří řehtání a klapání. Řehtačky a klapačky jsou buď malé do ruky, nebo velké, které se vozí na trakaři. Řehtání a klapání se provádělo kvůli vyhánění Jidáše. Začínalo se tak, že při Zeleném čtvrtku vyběhli po mši z kostela chlapci s řehtačkami a klapačkami a volali „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme…“.

Chlapec nahání děvče k vyšlehání pomlázkou.
Zdroj: tresbohemes.com

Zaujal vás tento článek? Přečtěte si také o velikonočním Velkém pátku!

Znáte ještě některou pranostiku? Věříte, že se pranostiky vyplňují? Podělte se s námi.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné marketingové databáze.
Vyžadované informace jsou označeny *.

X